Koncem října 2016 se žáci 9. tříd zúčastnili workshopu s názvem Den, kdy se mlčelo v Národním zemědělském muzeu na Letné v Praze. Organizovalo ho sdružení Post Bellum, které rovněž uchovává Paměti národa. Po krátkém seznámení s lektory následovala malá rozcvička a zkouška reflexů.
Pak nám byly přiděleny role obyvatel vesnice Úboče na Domažlicku, kteří tam skutečně v 50. letech minulého století žili. Každá rodina si nakreslila svůj statek nebo domeček a umístila do výběhů a stájí svá domácí zvířata. Svých rolí předsedy JZD a okresního tajemníka KSČ se ujali i lektoři Martina s Jakubem.
Rodin bylo celkem šest – velkostatkáři Mastní a Jehlíkovi, obchodník Vrba a jeho rodina, rodina Suchých, kteří vlastnili hospodu a Žáčkovi spolu s Bajerovými, kteří neměli téměř nic.
Děj, který jsme měli ztvárnit, se odehrával v 50. letech 20. století v období vyvlastňování, kdy každá rodina měla trochu odlišný názor na komunisty. Do Úboče přijeli úředníci z okresu, aby zorganizovali volby. Většina volila proti komunistům a pak nastal problém s JZD (jednotným zemědělským družstvem), protože skoro polovina obyvatel odmítla vstoupit.
První, kdo se dostal do opravdových problémů, byli Jehlíkovi. Nezvládali odvádět dávky, a tak byli přesídleni do pohraničí v Jeseníkách. Slyšeli jsme i hlas pana Jehlíka, který mluvil se slzami v očích o vystěhování své rodiny.
Následovali Mastní. Celou jejich rodinu zavřeli do vězení. Když je po letech pustili, většina z nich krátce po propuštění zemřela. I k nim nám byl puštěn hlasový záznam.
Ke konci jsme vedli debatu o tom, jak se asi cítily naše postavy, jak bychom reagovali my v dané situaci a o našich názorech na období komunismu. Myslím, že každý z nás si odnesl nové poznatky a hlavně i zážitky.
Lucie Fialová a Marek Sedláček, 9. B